1. Úvodní stránka
  2. Zajímavosti z kroniky

Zajímavosti z kroniky

Vážení a milí spoluobčané,

     dovolte mi nejdříve, abych se stručně představila.

     Jmenuji se Mirka Jurkasová a jsem již nějaký čas vaší obecní kronikářkou.

     Bydlím v Geršově naproti kapličce (čp. 4) u Jurkasů (to je tam, kde se o Masopustu vaří ten horký čaj a podávají se k němu Boží milosti).

     Na Měřínsko jsem přišla za prací z Drahanské vrchoviny (pracovala jsem v JZD Měřín, odtud mě budou znát asi někteří ti starší) a přivdala jsem se k Jurkasům. Později jsem pracovala dvacet let na majetkových daních na FÚ ve Velkém Meziříčí (odtud mě mohou znát jiní spoluobčané).

     S manželem Tomem se snažíme účastnit většiny „obecních akcí“ a odtud by mě mohl znát zase jiní z vás. A někteří si možná vzpomenou na podzimní Posezení s harmonikou pro občany nad 50 let, kde jsem po třikráte vyprávěla o historii obce...

     V Otíně nebyla léta obecní kronika vedena, a tak už bylo na čase s tím něco udělat.

     Když jsem začínala s prvními zápisy do obecní kroniky, plánovala jsem, že se s vámi, kteří budou mít o historii nebo přítomnost obce zájem, budu nad kronikou setkávat osobně a pravidelně (určitý den v měsíci nebo týdnu, podle vašeho zájmu) při veřejném čtení z kroniky či seznámení se zajímavostmi z historie obce, které jsem při svém bádání našla (a není jich málo – snad každý dům, každý rod má nějaké to své malé překvapení). Říkala jsem si, že si budeme vzájemně vyprávět a vzpomínat na doby minulé. Možná budete mít připomínky či doplnění k jednotlivým zápisům tak, aby kronika podávala co nejvěrnější obraz o naší obci... více hlav víc ví.

     Jenže pak přišla všechna ta restriktivní opatření s covidem a prozatím tato setkání není možné uskutečnit.  Abych však neztrácela čas, který až neuvěřitelně rychle ubíhá (už máme za sebou celý covidový rok!) začala jsem zatím zpracovávat také historii obce – tedy Geršova, Otína a Pohořílek.  Chtěla bych ji popsat co nejvěrněji až do prvního dílu naší současné obecní kroniky – roku 2019. Myslím, že to není zbytečná práce. Uchováme vzpomínky na časy minulé i přítomné pro vás, vaše děti, vnuky, pravnuky... aby i oni věděli, jak se tady „tenkrát“ žilo.

     A protože se zatím nemůžeme spolu setkávat, jak jsem si naplánovala, vymyslela paní starostka právě tuto část webových stránek obce, abych se s vámi mohla podělit o to zajímavé, co jsem při   práci na historii naší obce našla.

     Již v úvodu jsem přiznala, že nepocházím odtud, ale historie tohoto kraje má tolik zajímavých momentů, že se jí už léta věnuji. Začalo to všechno zájmem o genealogii a zpracováním historie svého rodu, poté rodu manžela, historie Geršova, blízkého okolí, širšího okolí...   Vše, na co mohu dosáhnout (urbáře, matriky, sčítací operáty, články v tisku, staré mapy, indikační skicy, zápisy katastru nemovitostí...), nemám většinou problém pročíst, prostudovat a zpracovat. Tedy tu hodně vzdálenou historii obce lze celkem dobře popsat.

     O něco horší je to s tou „historií nedávnou“ - 20. století. A zatím je tady „spousta pamětníků“, kteří si pamatují, jak, co, kdy a kde ... Mnozí také máte fotografie v rodinných albech... nebo si schováváte na památku nějaké listiny, plakátky, vstupenky z různých akcí...

     Já však, škoda, nemám na tento kraj „ty své vzpomínky z dětství“ jako vy.  Možná, že je to i dobře, protože se na jednotlivé události mohu dívat nestranně, z poněkud jiné perspektivy než rodák a popsat vše co nejobjektivněji. Zatím využívám při práci na této „nedávné historii“ fotografie a listiny z „rodinného archívu“ a také vzpomínky svého muže. A ptám se ...

     Jsem moc ráda, že některé fotografie i staré listiny mi už poskytli spoluobčané z Geršova, stejně jako své vzpomínky na to, co si oni pamatují nebo na to, co se doma vyprávělo. Také musím poděkovat třem místním spolkům, které mi zapůjčily k nahlédnutí svou kroniku - Dámský klub, Maminy a mladí hasiči z Otína. A děkuji tímto všem, kteří již pomohli i těm, co možná pomohou.

     I pamětníků však pomalu ubývá. Vzhledem k nákazové situaci zatím nemohu ani počítat s osobními návštěvami u starších spoluobčanů, přestože vím, že jejich vzpomínky na život v obci jsou velmi cenné a ničím nenahraditelné. No, snad se situace během roku trochu uklidní. Zatím se však na vás všechny obracím touto cestou a chtěla bych vás požádat, pokud máte doma nějaké staré fotografie, negativy či listiny nebo zápisky, které byste mi mohli a chtěli poskytnout k nahlédnutí či přefocení, abyste se mi ozvali a domluvíme se.

     Tak, a to je pro dnešek všechno. Příště již napíši nějaký ten kousek z historie obce a budete-li mít nějaké náměty či připomínky, ozvěte se také.

  

                                                                                                  Vaše kronikářka

 

jpgObrázek1.jpg